Kdo hledá, ještě najde.

S příchodem jedenadvacátého století, se století devatenácté stává historií. Již několikrát to zaznělo i z úst renomovaných odborníků. Také například při aukcích uměleckých předmětů, se díla devatenáctého století stále více začínají prosazovat.
Pro chotěšovský klášter toto století lze shrnout jako období, kdy se majiteli stávají Thurn - Taxisové z Regensburgu (1822). Za jednotlivé události pak lze považovat zrušení kostela sv. Václava, výstavbu nového kostela na Křížové hoře, příchod řádu Navštívení Panny Marie do Chotěšova (Salesiánky), založení dívčí školy či výstavbu nového klášterního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně.

Právě na konci devatenáctého století se v klášteře objevuje postava umělce, malíře Ruinarta de Brimont z Francie. Tento výtvarník byl do Chotěšova pozván tehdejším ředitelem Thurn - Taxisových statků, Františka von Bonn. Setra tohoto ředitele přivedla v r. 1877 řád Navštívení P.M. do Chotěšova. Malíř R. de Brimont dokázal svým přístupem zasít semínko uměleckého kumštu i do pozdějšího architekta a malíře F.X.Margolda.

Přibližme si ale osobnost Ruinartovu tak, jak nám jí dovolí osvětlit skromné zbytky dobových zpráv a vyprávění. V létech 1890 - 1893 působil v Chotěšově jako duchovní Jaroslav Václav Vacek. Ten se s Ruinartem spřátelil, a vydává o něm následující svědectví.
"V Chotěšově, kde nás byla jen hrstka uvědomělých Čechů, dlel po delší dobu bratr Matky představené kláštera Salesiánek, ak. malíř Jules Ruinart de Brimont z rodu proslulého historika Ruinarta, jemuž ředitel velkostatků knížete Thurn - Taxise Fr. Bonn dovolil zřídit si velký atelier v budově staré prelatury chotěšovské a to proto, že mistrně namaloval obraz jeho choti, za kterýž dostal mimořádný honorář ještě krabičku naplněnou dukáty. Bylo to krátce po zaslání velkého obrazu, jejž namaloval pro cara ruského, Alexandra III."

Ruinart prokazatelně maloval v Chotěšově obrazy pro klášter, dále pro město Dobřany, či pro kapli v Krukanicích. Právě posledně jmenovaná práce pro Krukanice, je zřejmě nalezený obraz v kostele sv. Máří Magdaleny ve Stodě.
Přítomnost tohoto obrazu se ve Stodě prvně zmiňuje kolem r. 1959. Jedná se o olej na plátně, o rozměrech 130 x 200 cm. Blahoslavený Hroznata je oděn v bílém premonstrátském rouše, klečí na levém koleni, pravou rukou se dotýká spony roucha. Levou ruku má mírně pokrčenou a odtaženou od těla dlaní vzhůru. Hlava otočená k pravému rameni, lehce zakloněna, oči sledují široký paprsek světla, osvětlující postavu. Nad postavou Hroznaty, po jeho levé ruce, drží okřídlený anděl zelený věnec, v levé ruce podél těla palmovou ratolest a atribut Hroznatův, okovy. V pozadí v pravém dolním rohu obrazu je namalován klášter Teplá. V levém dolním rohu je obraz signován, Julies Ruinart de Brimont 1893. Obraz je částečně poškozen.

Další vzpomínka na Ruinarta, je opět od J.V.Vacka. " Naposled navštívil mne i v klášteře v Teplé a odnesl si odtud několik skic do svého domova : Rilly le Montagne (Marne), kamž po srdečném rozloučení v r. 1894 se odebral. Zemřel na počátku tohoto (20 st.), století ve své domovině. Dopisy jeho, uložil jsem v Národopisném muzeu v Plzni " .

Mohu potvrdit, že tyto dopisy jsou v muzeu opravdu dosud uloženy.Sestra malířova, která v určitém období byla i Matkou představenou v chotěšovském klášteře se jmenovala Marie Salesia Ruinart de Brimont (27.10.1831 - 2.3.1891). Je pochována na společném řádovém hřbitově, v dolní části klášterní zahrady.
V budoucnu bude snahou "Občanského sdružení klášter Chotěšov" dále mapovat dílo Ruinartovo. Přáním pak je získání fotografie malíře a jeho životopisu. Po osobnosti F.X.Margolda by to bylo další poodkrytí bohatých dějin tohoto kláštera. Děkujeme panu Kašemu ze Stoda, za možnost prohlídky stodského kostela.

Literatura:
1)Vacek Jar. Václav : J. Ruinart, Plzeňsko 1935
2)Podlaha A. : Památná místa království českého, Praha 1908

Všechny články

Hlavní stránka Přehled akcí Historie kláštera Jak mohu pomoci Fotografie Naši sponzoři Kontakty