Plán akcí na rok 2022 je stále neúplný. Podrobněji o akcích budeme informovat na našem Facebooku.
Spolek „Klášter Chotěšov“ zajišťuje komentované prohlídky kláštera, které se konají od 24. dubna 2022 každou neděli od 13:00 a od 15:00 hod.
Časy prohlídek v ostatní dny najdete na stránkách Správy kláštera premonstrátek Chotěšov
Stálá expozice: historie kláštera a obce, Sdružení dobrovolných hasičů Plzeňského kraje, sochy L. Seefried-Matějkové, papírové modely historických staveb, modely letecké a obrněné techniky, F. X. Margold.
Letošní výstavní program v klášteře Chotěšov je velice pestrý. Zahrnuje jak výstavy výtvarných děl, tak fotografií, ale také naučné výstavy. Tyto výstavy budou moci návštěvníci shlédnout od 19. dubna do konce září 2022. Jednotlivé výstavy jsou součástí prohlídkového turistického okruhu konventní budovy.
5. 5. - 31. 7.
3 v klášteře - Ivan Bukovský, Pavel Janouškovec, Boris Jirků, plakát výstavy
3 v klášteře
Program výstav výtvarných děl zahájí jako první výstava s názvem „3 v klášteře", což bude společná výstava 3 známých českých výtvarníků, a to Ivana Bukovského, Pavla Janouškovce a Borise Jirků. Výstavu kurátorsky připravila Petra Caf. Janouškovcová.
Ve třech rozměrných sálech konventu, na téměř 200 m 2 výstavní plochy, představí tito autoři průřez svojí tvorbou. Jednoznačně se tak jedná o největší výstavu moderní malby v západních Čechách v poslední době. Výstavní sály konventu dovolují instalaci i velice rozměrných formátů obrazů, a to s dostatečným odstupem pro diváka.
Vernisáž se uskuteční 5. 5. 2022 v 17,00 hodin v prostorách konventu.
Ivan Bukovský
V letech 1964 – 68 absolvent Výtvarné školy Václava Hollara. V roce 1971 byl přijat na AVU do atelieru profesora Jana Smetany. V roce 1978 se zúčastnil skupinové výstavy Konfrontace a se svým spolužákem z AVU Jiřím Sozanským, byl spoluorganizátorem výtvarných sympozií v Terezíně v roce 1980.
V letech 1984 – 90 spolupracoval s krátkým filmem. Je členem volného sdružení „M“ a v současnosti žije a pracuje v Příbrami.
Pavel Janouškovec
Výtvarné vzdělání získal u malíře a sochaře Jaroslava Šindeláře a Jiřího Patery. Jeho „kompozice „ patřily zejména v první polovině osmdesátých let k nejkvalitnějším obrazovým projevům na plzeňské výtvarné scéně. Jeho tvorba vychází z lidského vnímání vlastního pohybu v prostoru, které pak dále transformuje do své imaginární „ vnitřní krajiny „. Svoje díla představil na skoro padesáti samostatných výstavách nejen v České republice, ale i například v Belgii, Holandsku, Německu, Spojených státech. Věnuje se hlavně malbě a grafice. Žije a tvoří v Plzni.
Boris Jirků
Malíř, ilustrátor, profesor. V letech 1970 – 74 absolvent UMPRUM školy v Uherském Hradišti. V letech 1974 – 80 AVU u profesora Antonína Paderlíka. Vedl 17 let výuku figurální kresby a malby na VŠUP v Praze.
Nyní vede výuku kresby a malby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
Věnuje se volné kresbě, malbě, grafice, ilustraci, dřevěné a kovové plastice. Zúčastnil se mnoha desítek kolektivních výstav doma i v zahraničí.
Tato výstava potrvá do 31. 7. 2022.
5. 5. - 31. 7.
Tomáš Herák
Tomáš Herák
Jednoznačně nejmladším vystavujícím letošní výtvarné sezony v Chotěšově, je dvanáctiletý Tomáš Herák ze Svatavy u Sokolova. Navštěvuje Lidovou školu umění v Sokolově – malířský obor. Ke své práci využívá tužky, uhel či tempery. Je ale také velice zručný, vyrábí svíčky nebo plastiky.
Tomáš se umí dívat na svět kolem sebe a tak vznikají práce s náměty staveb, krajin či portrétů. Jeho práce bude možné shlédnout od 5.5. do 31.7. 2022 .
V sobotu 11. června 2022 se v kapitulní síni konventu kláštera uskuteční koncert hobojisty Viléma Veverky. Zároveň se v přilehlé výstavní galerii zahájí výstava jeho fotografií pod názvem „Můj arktický rok“. Sám autor k této výstavě napsal následující zhodnocení.
„Aktuální výstava reflektuje mou tvorbu z let 2019 – 2021. Jednoznačným leitmotivem je arktická a subarktická krajina, především pak scenerie zimního Islandu a Špicberk. Cyklus s pracovním názvem „Můj arktický rok“ se stal absolutní prioritou a zásadním pilířem mé tvorby. Záměrem je následné vydání fotografické publikace, nicméně to je proces na příští roky, který by měl obnášet další cesty do oblastí jako jsou např. právě Špicberky, respektivě možná i na Baffinův ostrov. Dnes tak předkládám návštěvníkovi kapitoly, které může vidět mnohdy poprvé. Záměrně nepřidávám žádné další příběhy typu jak, či za jakých okolností, případně i za jak náročných klimatických podmínek jsem tu kterou fotografii realizoval. Jistě, práce s kovovými nástroji v mrazu a větru, respektivě čekání na ideální světlo je samo o sobě náročné. Podstatný je však pouze a jen výsledek. Jsem-li schopen předat alespoň část té emoce, kterou jsem během zmáčknutí spouště prožíval, rezonuje-li obraz v divákovi, pak se mi – snad – něco málo podařilo. Takto jsem to viděl a zažil, takto to vše interpretuji a předkládám návštěvníkovi – mému publiku“.
Za poskytnutí techniky děkuji společnosti Sony.
Výstava Fotografií Viléma Veverky se uskuteční od 11.6.2022 do 28.8. 2022.
7. 8. - 25. 9.
Peter Šťastník a Štěpánka Šťastníková
Peter Šťastník a Štěpánka Šťastníková
Peter Šťastník se narodil v Chotěšově. Po studiu na Vysoké škole strojní a elektrotechnice pracoval jako vývojový inženýr. V současnosti žije v Regensburgu v Německu. Jak sám říká „ Chotěšovský klášter je z mého života neodmyslitelný. Můj otec zde sloužil jako voják a poznal zde moji matku. Jako děti jsme lezli přes zeď, což pro nás byl tehdy vrchol odvahy. Kolem klášterní zdi jsme v zimě jezdili na saních a při cestách do školy jsem každý den viděl impozantní siluetu kláštera".
Pan Šťastník začal s fotografováním již v mladém věku, ještě na černobílý film a filmy si sám vyvolával a zvětšoval. Digitálně fotí od roku 2006 námětem je příroda, ptáci, hmyz ale i krajina sama. Mnoho snímků vzniklo také na Plzeňsku.
Zúčastňuje se fotografických soutěží a jeho snímky se publikují v časopisech „Naturfoto" v Rakousku pak „Trierenberg Super Cirkuit". V období Coronaviru byly jeho fotografie součástí výstavy očkovacího centra v Regensburgu.
Štěpánka Šťastníková také do svých šesti let žila v Chotěšově. Vystudovala vysokou školu obor chemie v Pardubicích. Ona sama k tomuto poznamenala „Víc než kreslení chemických vzorců mě od dětství bavilo malování. Absolvovala jsem osmiletou základní uměleckou školu v Rokycanech, obor malba a kresba. Nejvíce se věnuji malbě na plátno akrylovými barvami, ale vytvářím i bytové dekorace. V současné době pracuji jako manager ve farmaceutické firmě a malování je pro mě koníčkem a relaxací. Moje obrazy jsem vystavovala v Praze v obchodním centru Krakov".
Výstavy fotografií Petera Šťastníka a obrazů Štěpánky Šťastníkové můžete v Chotěšově navštívit od 7.8. do 25.9. 2022.
4. 9. - 25. 9.
Daniela Strojná
Daniela Strojná
Pedagožka a výtvarnice Daniela Strojná v roce 1997 ukončila studium na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu na ZUŠ v Holýšově.
Na výstavě v Chotěšově nám představí malby ke knize „ Bylinkářka“. Malby vznikaly v průběhu roku 2021 a jsou tvořeny kombinovanou technikou akvarelu, anylinových barev a barevných tuší.
Výstava Daniely Strojné se uskuteční od 4.9. do 25.9. 2022.
stálé výstavy
Ludmila Seefried-Matějková – sochy, plastiky
Ludmila Seefried-Matějková a její sochařská expozice v Chotěšově
Sochařka L. Seefried-Matějková se narodila v roce 1938 v Heřmanově Městci. Vystudovala Výtvarnou školu v Praze, obor sochařství u prof. M. Uchytilové-Kučové. Od roku 1973 pracuje jako samostatná sochařka v Berlíně. Má za sebou samostatné i skupinové výstavy v Německu, Rakousku, Velké Británii, Polsku, Dánsku i v České Republice. Po mnoha desetiletích strávených v zahraničí, se L. Seefried-Matějková vrací do České Republiky a zároveň přiváží své celoživotní sochařské dílo.
Spolek Klášter Chotěšov, pod vedením Ing. arch. Jana Soukupa z Plzně, spolu s obcí Chotěšov, oslovil L. Seefried-Matějkovou s možností uložení i vystavení těchto děl v prostorách, po vzájemném setkání paní Seefried - Matějková nabízené prostory přijala. Vznikla tak expozice, která se bude v určitých časových intervalech proměňovat.
Touto instalací získal klášter další pomyslný výstavní rozměr. Vzhledem k tomu, že práce L. Seefried-Matějkové jsou plné duševních podnětů, spadajících až k intimnosti lidského života a konání, jedinečně tak dotváří pocity, které toto prostředí vyvolává. Velká část figurálních prací, jsou v životních velikostech, což je další atribut, který do rozlehlých prostor konventu patří. Vždyť sochy život kláštera provázely po celá staletí.
Věříme, že právě tato sochařská expozice bude dalším důvodem, proč se do kláštera v Chotěšově podívat a zároveň si odnést nevšední vizuální i duševní zážitek.
Sochařská expozice Ludmily Seefried-Matějkové je možné navštívit jak ve dnech otevřeného kláštera, tak na objednávku ve dnech pracovních.
papírové modely historických budov, modely letecké a obrněné techniky
Výstavy modelů
V Chotěšově je možné navštívit nejen výstavy výtvarné, ale také výstavy pro poučení. Z velké části jsou tyto výstavy zacílené na dětského návštěvníka.
Jistě takřka každý zkoušel ve svém mládí modelařit. Někomu to vydrželo i do věku dospělosti. To je případ jednoho z členů spolku Klášter Chotěšov, který dokáže s ohromující trpělivostí a přesností tvořit historická středověká města, zámky či hrady z papíru. Na několik rozměrných modelů se v Chotěšově můžete podívat.
Další zcela novou expozicí je 250 modelů letecké a obrněné techniky. Ve třech sálech je možné projít dějinami této válečné techniky za posledních 100 let. Veškeré vystavené modely mají své přesné vojenské pojmenování a zařazení. Vše je doplněno dobovými plakáty a nápisy.
stálá expozice Františka Xavera Margolda
Stálá expozice Františka Xavera Margolda
Od 5.5. 2022 se v konventu otevírá stálá expozice Františka Xavera Margolda. F. X. Margold se narodil v Chotěšově v roce 1887 a postupně se vypracoval až na stavitele, který se společně s Kamilem Hilbertem podílel na dostavbě katedrály sv. Víta ve dvacátých letech dvacátého století. Byl také malířem, zejména vynikal v technice akvarelu. V expozici F. X. Margolda v Chotěšově se setkáte s kopiemi tří desítek jeho obrazů, životopisnými daty ale také se snímky od Josefa Sudka, který celou dostavbu sv. Víta nafotografoval.